(citát Saxika)

Při mojich dávných homodomo pokusech se nejvíce osvědčilo palivo na bázi KNO3+Mg+Epoxid+Fe2O3, dělal jsem s tím pak nejvíc motorů. KNO3 + cukr - zbytečně vysoká teplota tavení, KNO + sorbitol - dobrá teplota tavení ale při obou „sladkých“ palivecvh velmi vysoká navhlavost. Střelný prach - potřebuje vysokoý lisovací tlak a má nízkou účinnost, potřeba dokonale namletého uhlí, náchylnost k výbuchu při velkém zahrazení nebo chybě v bloku paliva, navlhavost.. Střelný prach se mi prostě neosvědčil… NaNO3 + Mg + Titan + Epoxid + Fe2O3 , rychleji hořící než KNO3 bez titanu, víc navlhavý NaNO3… N20 + Parafin + Uhlí - vzhledem k použití sifonové bombičky příliž krátké nerovnoměrné hoření, náročná konstrukce, náročné odpálení

To jen kdyby sme šli DIY cestou

ROS-40 - kupovaný, původně armádný motor vynášející světlici do výšky 200-400m , velice levný ale trochu nestabiní hoření, občas vyražení trysky, 100g kovu padajících na hlavu ale jak bylo vidět, velice oblíbený mezi modeláři… původně stabilizován rotací pomocí trysek, které snad všichni modeláři zacpou a navrtají větší prostřední trysku.

Ten titan se přidává hlavně kůli jedinečnému dluhému chvostu jisker (dobře, zirkon dělá podobný efekt ale kupuje se o něco hůř) ale když se přidá ve formě stružlin tak výrazně urychlí odhořívání paliva. Předpokládám že je to kůli rychlému rozvodu tepla po těch stružlinách hlouběji do paliva. Mimochodem na tom principu se dělává taky jedna menší konstrukce motoru. Odhořívá palivo zepředu ale uprostřed je mědený drát který zapaluje palivo dřív a vzniká tak místo čelnýho ohořívání jakési kuželovité. Čili větší plocha odhořívání - kompromis mezi čelným odhoříváním a kanálkovým. Osobně vyskoušený nemám. To jen pro zajímavost.